Nám se to v zásadě libílo.
Chození po mapě ‚v reálném čase‘ už měla kdysi Lamí stezka. Jak
už zmínili jiní (ať už teoreticky, nebo proto, že to zažili), byl to sice
zajímavý prvek, ale někdy akorát zdržoval. Na hře, která trva dva týdny,
může posílit strategickou vrstvu, na hře se zkráceným časovým rozpočtem
bych ho neuvítal.
Co nám trochu vadilo, byly dohledávky. OK, v Zamilci bych s místní
znalostí šel možná trochu jinam, ale byla tam asi tak tři kolečka, která
dává smysl zkusit, a jedno z nich funguje. Na Pořící je jich naplácaných
přes sebe asi padesát a tajenka nedává jasně bod. Několikrát jsme
prohledávání správného místa vzdali a někdo šel jinam do Brna zkusit
prohledávat jiné místo na základě nějaké více či méně zhulené
reintrepretace tajenky. Nakonec se teda podařilo kliknout, kam Systém chtěl,
abychom kliknuli, ale nadšení jsme z toho nebyli.