Šifry a řešení

Každá básnička opisuje nějaký druh lodi (kajak, trajekt, hausbót, křižník, parník, ponorka, archa, ledoborec, plachetnice, karavela). Slabiky lodí jsou v každé básničce schované – a protože slabik je vždy právě 25, převedeme je na písmena. Tím získáme novou slabiku, kterou stejným způsobem převedeme na písmeno a vyjde RESENI VLNA. Např. u parníku je slabika PAR na sedmé pozici (G) a slabika NIK na 13. Pozici (L). Výsledná slabika GL je na 15. Pozici (N=písmeno tajenky).

V kresbách jsou skrytá písmena a všechny kresby nějak souvisejí s českými či československými prezidenty. Písmeno v dané kresbě je vždy obsaženo v příjmení daného prezidenta. Když tedy všechna příjmení vypíšeme, zjistíme, že to je posledních pět prezidentů (Husák, Havel, Klaus, Zeman, Pavel) a jsou na pět písmen. Roky 1975 a 2028 nám pomáhají určit, že si je máme napsat pod sebe počínaje Husákem (protože Husák se stal prezidentem v roce 1975 a Pavel dokončí svoje aktuální funkční období v roce 2028). Tím jsme dostali substituci z písmen v příjmeních do písmen abecedy v Polybiově čtverci. Po řádcích přeložíme skrytá písmena a čteme KOD ZNI ZAVIST.

Každý ze čtverců obsahuje právě 16×H a 9×O. Mezi sousedními písmeny jsou naznačené jakési vazby. Vzpomeneme si na chemický vzorec vody H2O. Zkusíme zvýraznit vazby tak, abchom dostali osm molekul vody H-O-H. V každém čtverci zbyde po vyřešení logické úlohy právě jedno O, které značí pozici písmene tajenky v polybiově čtverci. Vyjde PELYNEK.

Vypíšeme si slova, na která navádí „nápovědy“ – v určování pomáhá zjištění, že jsou vždy čtyřpísmenná, dokonce tvořena čtyřmi různými písmeny. Podíváme se na pozici těchto písmen v Polybiově čtverci a všimneme si, že se vyskytují vždy v různých řádcích i v různých sloupcích. Pro každé slovo tedy vždy zbývá jeden řádek a jeden sloupec, toto písmenko bereme do tajenky a přečteme HESLO BROUK. Slova jsou: buns, chlup, vila, Visa, bílý, nohy, Nagy, MCVI, slib, rudí.

Kapky naznačují nějakou souvislost s vodou. Každý z obrázků odkazuje na slovo, které má předponu „VODO“. Postupně, po směru hodinových ručiček, máme: VODOZNAK, VODOHOSPODÁŘ, VODOPÁD, VODOJEM, VODOLÉČBA, VODOVÁHA, VODOTRYSK, VODOMĚRKA, VODOVOD. Kapky určují délku slova včetně předpony. Výběrem písmen z pozic označených černými kapkami čteme KOD JE HRAD.

V posloupnosti n-úhelníků aplikujeme matematické operace podle vzoru v daném n-úhelníku a postupně čteme tajenku. Začneme 9=Ch / 3 = C + 2 = E … Výsledek: ChCETE ZEBRU

Ačkoliv se může zdát, že se jedná o recenze ostatních akcí Intruktorů Brno, ve skutečnosti se jedná o recenze českých reality shows, celkový počet hvězdiček značí délku názvu, černé hvězdičky vybírají písmeno. Použité reality shows: Hell’s kitchen, Peče celá země, Survivor, Love island, Ano šéfe, Tvoje tvář má známý hlas, Výměna manželek, Prostřeno, Zrádci, Big brother.

Pixeloví panáčci mají naznačovat, že jejich pohyb bude deterministický. Někteří z vás možná poznají, že jde o panáčky ze hry Lemmings. Vzhledem k tomu, že se na plánku nacházejí pouze schody a stěny, musíme vymyslet, jak s nimi panáčci interagují. Šedé schody naznačují, že se přes ně dá přecházet, zatímco přes černé stěny nikoliv – panáček se tedy u stěny musí otočit. Zbytek pravidel pohybu je intuitivní: panáček jde vždy přímo vpřed, pokud je to možné. Při otočce u stěny může projít schody nahoru nebo dolů, jinak přes schody neprochází. Cesty panáčků nám na plánku vytvářejí pěkná písmena, která při čtení od horního panáčka tvoří heslo STOLIČKA.

Každý dílek tetrisu nese odkaz na úryvek písničky. Z úryvku je třeba jednak poznat interpreta (a pomocí kapky zarovnat odkud dílek padá), jednak zjistit v jakém pořadí dílky padají. Všimneme si, že ve všech písních se vyskytuje slovo voda v jiném pádě. První pád je v úryvku dílku S/J. Pavlica/Modlitba za vodu, druhý pád je v úryvku Z/V. Mišík/Sluneční hrob, atd. Na seřazení pomocí deklinací napovídají první dva řádky šedých písmen (“první padá kdo, co?”).

Šestiúhelníkové šifřičky přiložíme do plánu podle hesel. Protože máme od každé šifřičky dvě kopie, vždy existují dvě místa, kam pasují. Otočení šestiúhelníku zvolíme tak, aby v každé dírce bylo písmenko. Přečteme cestu myši k sýru SLEPTE HEXY ABY MYŠ SNĚDLA DALŠÍ SÝR a to taky uděláme – z osmnácti šestiúhelníků vznikne jeden blok, který pootočíme o 60°, aby místo, kam myš došla, byl tentokrát začátek cesty. V této rotaci přečteme PŘE(L)SKOČTE PÍSMENKA KTER(L)Á UŽ BYLA – musíme si tedy písmenka po přečtení vyškrtávat. V dalších třech rotacích přečteme NAJDĚTE ORGA NA TVRDÉ, HO PATNÁCT ŘEKNĚTE, KÓD DNO.

Návštěvou vodojemu 1 zjistíme polohu pěti barevných portálů, všechny jsou mezi písmeny C a h (h je malé, jedná se tedy o pokračování Ch). Zajímavostí tohoto vodojemu jsou také „šikmé průhledy“. Právě v těchto šikmých směrech jsou ukrytá slova z obrázkové legendy. To se ale daří jen u slov „pochodeň“ a „sluchátka“. Ostatní slova jsou portály rozdělená na dvě části (první půlka končí portálovým „C“, druhá půlka začíná portálovým „h“. Po nalezení a vyškrtání všech šesti slov čteme mezitajenku PĚT BAREV DUHY INDEXUJE POLYBIA. U každého slova tedy zjistíme do kterého portálu vstupuje (červená = 1. řádek, oranžová = 2. řádek, dále žlutá, zelená a modrá) a z kterého portálu vystupuje (= sloupec). Vyjde slovo ORGANY.

Ve vodojemu 2 vidíme 24 kyblíků uspořádaných do mřížky 4×6. V kyblících je černá voda a v pokynech jsme si přečetli, že by se nám mohl hodit ručník, zkusíme tedy do vody sáhnout a na dně nahmatáme písmeno. Písmena z kyblíků si vypíšeme a po sloupcích přečteme POSLEDNI VERS HYMNY VAM RADI. Poslední verš hymny zní „Sáhnem si na dno a projdem TMOU!“, sáhnutí na dno už jsme provedli, takže ještě to druhé – projdem TMOU. Všimneme si, že v každém sloupci je jeden „průchod“ zhasnutý, takže pokud chceme od vchodu po východ projít TMOU, projdeme přes čtyři kyblíky. Když tyto přečteme, získáme heslo PIVA.

Ve vodojemu 3 nalezneme galerii 25 předmětů souvisejících s vodou, uspořádaných do čtverce. Předměty nám opět kódují Polybiův čtverec, orientaci určíme podle orientace mapky. Druhou součástí šifry jsou zvuky vody, které vydávají dané předměty nebo s nimi souvisejí. V pořadí zvuků získáme písmena odpovídající předmětům a dostáváme heslo PRINCEZNY.

V šifře 2 si všimneme, že tvar okýnek a fonty odpovídají tvaru „oken“ ve vodojemech a fontů použitých v orientačním systému vodojemů (každý ze tří vodojemů má tedy svůj tvar okna a svůj font). Ke každé křížovce umíme podle fontu přiřadit 4 nápovědy svislých slov a 4 nápovědy vodorovných slov, a každou křížovku umíme přiřadit k jednomu ze tří vodojemů. Vepisovat do křížovky slova je však obtížné, protože na danou nápovědu existuje mnoho možných „odpovědí“, kterou tedy vybrat? K tomu nám pomáhají hesla z vodojemů: např. zavazadlo + orgán = ledvina, přenosný záchod + pivo = Bažant, automobilka + princezna = Lada. Po doplnění všech slov přečteme tři části tajenky: SEDM SET METRŮ, ZÁPADNE OD, PÍTKA KRAVÍ HORA.

Z pěti vystřižených dílků je možné složit tři hezké tvary: standardní čtverec, čtverec postavený na špičku, trojúhelník. Aby bylo skládání jednoznačné, musíme dílky zorientovat tak, aby čísla v příslušném šedém tvaru byla orientována správně (v několika případech žádné číslo nemáme nebo orientace není jasná (6, 8, 9) – tyto odvodíme ze zbytku). Pokud každý tvar opísmenkujeme po řádcích, získáme pro každý z 25 čtverečků tři různá písmena (viz obrázek). Pomocí čísel je vybíráme do tajenky. Vyjde SEVERNI ROH GOLFU.

Noe se snaží postavit loď a naložit do ní páry samic a samců. Začíná u husy. Aby k ní mohl přiložit Husáka, musí Husákovo kolečko přiložit na husí křížek. Toho lze docílit přeložením rohu do středu čtverce. Husákova šipka ukazuje na další samici – koalici, které přiřadíme koalu samce přeložením dalšího rohu do středu.

Opakujeme dokud nemáme všech spárovaných všech 24 obrázků a mezitajenku, která nám radí přečíst první písmena zvířat na pravoboku až složíme parní archu. Dokončíme skládání parníku (tak, aby komíny měly každý jinou barvu) a identifikujeme pravobok (lev je na levoboku, radostný Noe hledí po směru jízdy, červené a zelené navigační osvětlení odpovídá mezinárodnímu standardu) a přečteme první písmena zvířat Had, Rys, Osmák, Chobotnice. Pokračujeme tedy do nedalekého sportovního areálu HROCH, kde mimo jiné najdeme i vysloužilý parník Bratislava.

Nejdříve si přečteme příběh Maštěných ředkviček o tom, jak luštily tuto šifru. V textu jsou díry, kam je třeba něco doplnit (text je psán neproporcionálním fontem, tedy jde dobře spočítat počet chybějících písmen). Všimneme si, že pokud na řádku něco chybí, tak jsou to vždy dvě slova, přičemž to levé má na sobě umístěný jeden ze tří šedých symbolů a černý čtvereček a to pravé má na sobě umístěnou šipku. Doplněním několika jednodušších slov zjistíme, že “levá” slova obsahují podslova LED, VOD, PAR, která se vyskytují na symbolech tří skupenství vody (ledu, kapalné vody a páry). “Pravá” slova mají na pozici šipek podslova TÁN, TUH, VYP, KON, SUB a DES, což jsou první tři písmena změn skupenství (tání, tuhnutí, vypařování, kondenzace, sublimace a desublimace). Na každém řádku tedy máme dvojici (skupenství; změna skupenství), přičemž změna skupenství sedí s výchozím skupenstvím (např. za symbolem ledu může být jen TÁN nebo SUB). Každý řádek s dírami tedy obsahuje následující informaci: začtverečkované písmeno, a konkrétní změnu skupenství. Pokud zkusíme přečíst začtverečkovaná písmena, nic zajímavého nedostáváme a nejspíš to nebudou písmena do tajenky, protože nejsou příliš pěkná. Znovu si tedy přečteme příběh a zaměříme se na část, kde Maštěné ředkvičky luští: “(…) pochopit, co znamenají ty šedé piktogramy, pak ještě jednou pochopit, co znamenají ty šedé piktogramy, skupinově se plácnout do čela, pak prohledat batoh, vytáhnout z něj tu správnou věc a použít substituci”. Musíme tedy přijít ještě na nějaký druhý význam těch šedých piktogramů, který souvisí s něčím, co máme v batohu. Šedé piktogramy svou velikostí a barvou totiž připomínají tři geometrické tvary z šifry č. 3. Vytáhneme je z batohu, uvědomíme si, že vlastně kódují substituci mezi třemi „skupenstvími“, vypíšeme si tyto substituce a provedeme je se začtverečkovanými písmeny. Vyjde tajenka UCES VENTIL DRUBEZ, z textu šifry víme, že potřebujeme jednoslovnou asociaci, a tou je Kohout. Jdeme ke stejnojmenné soše v Jundrově.

Nejprve si přečteme text kurzívou a šifru si nastřihneme. Následně prozkoumáme všechny prvky:

• Na každém políčku šifry je postava. Některé z nich lze jednoznačně pojmenovat, některé hůře, ale lze jim celkem snadno přiřadit rod.
• 25 obrázků s cenovkou. Pokud dle cenovky vybereme písmeno, dostaneme celou abecedu. Pojmenování jsou navíc slova, která mají více významů a zrovna ten jiný význam by mohla chtít nějaká z postav.
• Ohýbáním papíru po čárkovaných čarách a značením si, která pole spolu sousedí, vznikne graf o 25 hranách.
• Text pohádky popisuje, která postava dá které postavě nějaký předmět, ale nevíme, která které. Pouze u předání známe rod postavy a také víme, zda už k předání došlo.

Syntézou těchto informací získáme graf o 12 vrcholech (postavy) a 25 orientovaných hranách, které nesou abecedu. V něm najdeme cestu od slepičky ke kohoutkovi, která začíná pánví, končí kohoutkem, který chce pivo (Kozla) – díky délce a ještě několika dalším informacím, ji lze určit jednoznačně. Řešení: PAREZ TU KDYSI HOREL

Šifra má tři části: dva řádky kreseb, pravoúhlý tvar se šesti hlavami a sekvenci trojic písmen. Nejprve se zaměříme na kresby a poznáme, že jde o názvy bondovek (ať už v anglickém originále nebo českém překladu). Bondovek je (v roce 2024) právě 25, takže jim můžeme přiřadit písmena TMOU 25 abecedy a přečíst si mezitajenku ZEBRICEK PREDSTAVITELU. Představitelů Jamese Bonda bylo šest, stejně jako hlav v následující části šifry. Analýzou pravoúhlého tvaru zjistíme, že se skládá z 25 čtverců, každý řádek tedy nějak souvisí s jedním představitelem Jamese Bonda. Počet čtverců na řádku odpovídá počtu filmů, kde Bonda hrál právě on. Přiřadíme tedy představitele od nejčetnějšího po nejméně četného (Moore, Connery, Craig, Brosnan, Dalton, Lazenby) a opísmenkujeme čtverce abecedou opět podle pořadí filmů, v řádcích zleva doprava. Nyní je třeba si uvědomit, proč je šifra tak obrovská, když by se teoreticky vešla na A4 – musíme opět použít dílky z šifry č. 3 a naskládat je do útvaru. Tím dostaneme novou substituci mezi trojicemi písmen z šedých piktogramů a písmeny z Bondovek. Přečteme tajenku KOHOUTKY U AKVUAPARKU.

Hlavička na šifře napovídá, že máme pracovat s 5 barvami a text na šifře 5 příchutí. Zrekonstruujeme Polybiův čtverec indexovaný barvami stejně jako v 1. vodojemu. Sloupce jsou barvy červená-oranžová-žlutá-zelená-modrá, řádky příchutě seřazené dle barev (jahoda-meruňka-citron-pistácie-borůvka). Pak už jen určíme barvu a příchuť kapaliny v každém z kohoutků a přečteme lehce kryptickou tajenku VRCh Z VDJ, čili vodojem na Kohoutovické babě.

Šifra se skládá z pytlíku, který obsahuje stříkačku a černou kostku. Kostka má na každé straně mřížku s otvory 5×5, které jsou spárované s jinými otvory na různých stranách. Na stěnách jsou také některé otvory spárované s drážkami na povrchu. Jedná se tedy opět o nějakou formu Polybiova čtverce. Pro přečtení tajenky musíme postupně sledovat cestu tvořenou trubkami a povrchovými čarami. Jedna z děr je označena „rámečkem“ jako výchozí otvor. Jelikož je kostka neprůhledná, musíme spárování otvorů odhalit jinak. K tomu slouží přiložená stříkačka a 1 l vody z povinné výbavy. Vstříknutím vody do otvoru vždy získáme jiný otvor na jiné straně.Tajenku čteme vždy z otvoru, kde nám vystříkne voda. Orientaci Polybiova čtverce určujeme podle stříkačky, na které je nálepka s pokynem, že máme stříkat směrem dolů. Správnost postupu se potvrdí tím, že voda vystřikuje pouze z bočních stěn. Čteme výsledné heslo: „DALSI POD TROJAKEM,“ což nás nasměruje k nedalekému dubu Troják.

Nejdřív zkusíme pojmenovat 25 obrázků. Postupně zjistíme, že každý začíná na jiné písmeno v abecedě a že šířka obrázku odpovídá počtu samohlásek (Y není pro účely šifry považováno za samohlásku). Hlubší analýzou lze dojít k pozorování, že každý obrázek má unikátní množinu jedné/dvou/tří samohlásek (takových podmnožin je 25, jsou tedy využité všechny). Tímto mapováním samohlásek na abecedu dekódujeme mezitajenku „UMISNASCISTPOT­RECh?“ (OU je ve slově úhoř=U, E je ve slově meč=M, AI je ve slově island=I, atd …).

Budeme tedy nějak pracovat s trojicemi (někdy prázdných) obrázků. Jejich uspořádání do polybiova čtverce nejspíš bude kódovat abecedu. Klíčové je pozorování, že rozdělíme-li mezitajenku po trojicích, tak každá trojice obsahuje právě všech pět samohlásek (OU E AI; U EI AO; …). Na toto pozorování navádí i fakt, že každá trojice obrázků je stejně široká. Úvahu potvrzuje fakt, že možností jak ze tří obrázků složit všech pět samohlásek je také 25.

Zbývá vymyslet, které obrázky patří na která prázdná místa a znovu dekódovat samohláskový řetězec, tentokrát po trojicích. Pokud v rámci trojic řadíme obrázky abecedně, je řešení logické úlohy jednoznačné. Vyjde KOTA SZ, pokračujeme na jedinou výraznou kótu tím směrem, a sice Mladý vrch.

Dialog popisuje vznik párátkové sekvence, úprava úseček na překrývající se T je pouze kosmetická. Pokud budeme následovat popsaný postup, získáme takovýto útvar. Šifra mluví o přiřazení písmen uzavřeným oblastem, ale jak na to? Pointa šifry je ve dvojím významu „T“ – jednak jako kreslený tvar, jednak jako hláska T v textu. Největší nápovědou jsou věty: „Podívej, kde je první napsané T. Vlevo od něj je M a vpravo zase B.“ První výskyt písmene T v textu je: „…co pracuje s písmenem T. Bude ale…“. Na práci s písmenem T mohou navést i šroubované konstrukce v textu, záměrný překlep („dialog TNOU“) nebo frekvenční analýza (počet T je výrazně nižší než v běžném textu, vyskytů je stejně jako nakreslených Téček).Poslední krok by měl být přímočarý – útvar je souměrný podle svislé osy, ozrcadlením získáme substituci, kterou aplikujeme na řetězec z posledního odstavce. Vyjde NAD PANI CO CISTI KOMINY SKALA V BLIZSI ROKLI, jdeme tedy do té bližší z dvou roklí v lese „Nad kominicí“. Šroubovaná tajenka znemožňovala vykoukat správnou substituci z mapy a byla také dána nemožností zakódovat do tajenky E (zrcadlí se na T).

Šifra graficky napovídá na pythagorovu větu. Jak převést dva trojúhelníky nad odvěsnami na jeden nad přeponou? Napoví malý trojúhelník 3²+4²=5², kde ze dvou menších poskládáme větší (polybiův) čtverec tak, že obdélníčky s písmeny otáčíme, ale zachováváme místa dotyku v rozích. Větší trojúhelník 5²+12²=13² se chová obdobně. Ve výsledném čtverci 13×13 pak bude vlevo nahoře polybiův čtverec 5×5, vpravo dole šachovnice 8×8 a nahoře a vlevo „hlavičky“ 5×8:

Šachová úloha má jednoznačné řešení. Začíná bílý (jeho král je v šachu) a existuje právě jeden validní tah, který navíc šachuje černého krále (pěšec na h4 bere černého střelce). Každý další tah je také vynucený a také šachuje protihráče. Po tazích

1. hxg5+ hxg5+
2. Ke3+ exf3+
3. Be5+ Rxe5+
4. dxe5+ Rxe5+
5. Qxe5+ Kxe5

nemá bílý žádné další možné tahy a hra končí remízou. Jak z toho ale získat tajenku?

Použijeme hlavičky. Na horní hlavičce je na každém řádku 5 figur a v každém sloupci stejné figury jako na šachovnici v témže sloupci (u boční hlavičky obdobně, jen transponovaně). Každé figuře lze tedy pomocí hlaviček přiřadit písmeno. Např. Bílý král je dle horní hlavičky na čtvrtém řádku Polybiova čtverce a dle levé hlavičky v pátém sloupci, tj. písmeno T. Zdánlivé nejednoznačnosti (víc pěšců na řádku) řeší přirozené pravidlo, že každé z 25 figur musíme přiřadit jiné písmeno. Písmena figur, které táhly, dají tajenku FCTYRIVODA.

Poslední zatím nepoužitá informace je mapa na bílých polích. Mapa je souvislá v menším čtverci 12×12, který je nutné rekonstruovat. Čtverec odpovídající poli F4 (s bílým králem) padne na ohyb potoka asi 100 m JV od Masarykova okruhu.

Domácí úkol pro šachové nadšence: vymyslet obdobnou úlohu s vyšším počtem vzájemně vynucených tahů.

Šifra tvoří čáry a kapky. Po prozkoumání si můžeme vzpomenout, že podobné čáry jsme už viděli na černé kostce. Nákres nám tedy postupně udává šest stěn kostky a jejich orientaci, přičemž kapky označují místa, kam stříkat. Tentokrát zjistíme, že při stříknutí vody voda vytéká jen ze spodní strany. Název šifry a černé kapky mohou napovědět, že půjde o tisk. Pokud si pomyslně obtiskneme vytékající kapky, dostaneme graficky řešení CDLVII a pokračujeme na nedalekou kótu 457.

Obrovská tabulka písmen. A z nich některá tučná a různě velká. Seřadíme je tedy v rámci buněk podle velikosti a dostáváme kusy, které vypadají jako část textu. A jeden z nich dokonce jako začátek mezitajenky, MILETY… Tučná velká písmenka tvoří mřížky (když zanedbáme střed), ale pořadí čtení není po řádcích, ale od velkého písmenka po nejmenší. Texty z 6 mřížek seřadíme tak, aby dávaly smysluplný text:

• MILETYMYZCELAS­PRAVNEOTAC
• ITEMRIZKYPOSTUP­NEAPISETE
• SIMEZITAJENKU­PORADIMRIZE
• KNENINAHODNEA­LENYNIPRIChA
• ZIDOBAPROPOSU­NUTIMRIZEKP
• ODLEOTVARUVES­TREDUMRIZEK

Posuneme treedy mřížky podle šipky v centru jejich čtverce a čteme dál. Pokud mezitím zresetujeme orientaci mřížky (tj. po dočtení ji otočíme do výchozího stavu), budeme muset části textu přeuspořádat. Další části mezitajenky jsou:

2.

• KDYZMRIZEPOSU­NETESMINULO
• UORIENTACITEX­TNAVAZUJEPA
• RALELIZACILUS­TENIIDALSIM
• KROKUMPOMUZEVYS­TRIHNOUTS
• IZPAPIRUMRIZKYS­DIROUVCEN
• TRUATLZESIPKYZ­NOVAPOUZIT

3.

• VEDELIJSTEZEM­RIZKYTAKEMA
• JISVAJMENAZROV­NATATOKONF
• IGURACEMRIZEKA­ANISLOVOMR
• IZKANETVORIVA­LIDNIMRIZKU
• KDYZANOTACEVY­NEChATEDALSI
• CASTTEXTUBUDE­DOSTZHULENA

4.

• MANDARINKOVYD­ZEMPOSUNSVI
• SLEODVAPOKRMYZ­KELIMKUOJE
• DNADOLUMENSIZ­DREVINOJEDN
• ANAHORUTENVEL­KYSTROMJAKO
• JEZDCEPOTEPOVE­DOMYTVARPO
• UZIJTEALEMRIZ­KATONEBUDE!

Co teď? Mezitajenka nám říká, že:

• šifra se bude lépe luštit s papírovými mřížkami
• mřížky mají jména
• poslední mezitajenka odkazuje na divné věci, které na první pohled v šifře nejsou (mandarinkový džem, jídlo, dřeviny)
• až provedeme všechny operace, dostaneme povědomý tvar, který ale není mřížka

Vyrobíme si tedy papírové mřížky a budeme s nimi pracovat, jak nám říká šifra – přečíst, otočit, přečíst, otočit, přečíst, otočit, přečíst, posunout (neotáčet). Na konci máme mřížky orientované stejně jako na začátku a chceme je pojmenovat. Jak se mřížka může jmenovat? Přiložíme ji na Polybiův čtverec a dostaneme 6písmenné slovo – CITRON, ChVOJKA, JOGURT, PEKTIN, PUDINK, SEKVOJ. Teď už zvládneme rozklíčovat poslední část mezitajenky a mřížky posunout (tj. orientace se nemění), čímž získáme novou konfiguraci. Ta je zajímavá, protože překrývá i střední čtverec, se kterým se dosud nepracovalo (a v kterém začíná cesta z šipek), a také protože tato konstalace je pláštěm krychle.

V tuto chvíli je opravdu dobré si mřížky vystřihnout, krychli slepit a prozkoumat ji. Zajímavá vlastnost je ta, že skrz krychli je přes dvojici protějších stěn vždy vidět jen jedno písmenko (a šipka). Postavíme tedy krychli doprostřed, válíme ji podle šipek a čteme UNITRNIMENSTRU­ACNIPOMUCKA. To může být sice kalíšek, houbička… ale TAMPON je mnohem lepší slovo, protože je na 6 písmen, která tvoří na Polybiově čtverci mřížku. Aplikujeme ji na prostřední čtverec a konečně čteme tajenku TENJIZNIZBUNKRU­UROHURUDE.

V šifře vidíme sekvenci písmen a otazníků, přičemž v určitém momentě písmena zmizí a dál jsou už vidět jen otazníky. Na otaznících tedy zřejmě budeme číst písmena do mezitajenky nebo tajenky. Bigramovou analýzou zjistíme, že u každého písmena jsou pouze tři možnosti, jaké písmeno může stát za ním, a tři možnosti, jaké písmeno může stát před ním. Pokud si to přehledně zakreslíme do tabulky 25×25, existující bigramy vytvoří krásně pravidelnou strukturu vypadající jako tři schodiště.

Díky tomu můžeme určit písmena, která mají být na pozicích otazníků ve viditelné části sekvence (dokonce i tam, kde jsou dva otazníky za sebou). Přečteme mezitajenku TOHLEJEPRUChOD­LABYRINTEMDAL­J…, která nám říká, že sekvence ve skutečnosti kóduje průchod labyrintem. Nyní je mnoho způsobů, jak se dá přijít na to, jak sekvence kóduje průchod. Jedna možnost je uvědomit si, že každé písmeno může následovat pouze jedno ze tří písmen, takže si sekvenci písmen můžeme beze ztráty informace přepsat na sekvenci tvořenou třemi různými symboly (pokud známe první písmeno). Tři různé symboly zřejmě kódují tři pohyby – doleva, rovně, doprava (to se dá chápat ještě dvěma různými způsoby – doleva může znamenat pouze otočení, nebo otočení+krok, ale smysl dává pouze druhá varianta, protože se vedle sebe vyskytují všechny možné kombinace včetně doleva, doprava, které by se vyrušily a nedávaly příliš smysl). Další nápady mohou být, že dlouhá sekvence L by mohla kódovat dlouhou cestu rovně, nebo nápad, který je nejblíže autorskému řešení, a to že existuje právě 25 trojic pohybů doleva, rovně, doprava takových, že nekříží svou cestu (protože 3× doleva ani 3× doprava nelze). V autorském pojetí tedy každé písmeno odpovídá následujícím třem pohybům řazeným buďto „doleva, rovně, doprava“, nebo „doprava, rovně, doleva“. Na výběru nezáleží, vzniknou zrcadlové obrazy stejného průchodu.

Nyní si průchod zakreslíme a zjistíme, že vyplňuje obdélník. Nyní už jde jednoznačně určit cestu ven tak, aby bylo každé políčko navštíveno právě jednou, doplníme tedy „zmizelá“ písmena a na pozicích otazníků přečteme tajenku JV ROH VDJ ChVALOVKA.

Ve hvězdách najdeme římská čísla – hvězdy stačí rozdělit pěti polopřímkami vedoucími ze středu hvězdy a procházejícími vrcholy hvězdy a písmena X, V, I vykouknou. Přečteme tajenku HURADOBYSTROUSKY a jdeme do blízkého centra volného času Bystrouška v Bystrci.